Pojďme se spolu podívat na následující kapitoly leadershipu, které dnes pokládáme za zásadní:

1. Proč autentický leadership už nestačí?
2. Pozornost, motivace a práce s energií
3. AI nástroje co mohou pomoci
4. Hodnotové vedení vs populismus
5. Závěr, kudy se dát na dlouhou cestu?

1. Proč autentický leadership už nestačí?

Ve starém Řecku byly u delfské věštírny vytesány do skály tři maximy:

• „Poznej sám sebe",
• „Nic do extrému"
• „Jistota přináší zkázu“

Doba se mění, ale lidé se bez ohledu na rozvoj AI v zásadě nemění. Sebepoznání jako základ leadershipu dnes na západě zažívá svou renesanci. Možná trochu jinak, než bychom si od lídrů přáli. Hodně se mluví ve veřejném prostoru o traumatech z dětství i naší zmatenosti ohledně hodnot. Východní tradice vykrádáme zjednodušenou formou mindfulness, která nás učí myšlenky pozorovat a potlačit, aby přišel stav „flow“ namísto plnohodnotné transformace našich stínů ve zdroje nové energie. Zvýrazňování polarit mezi muži a ženami, vytyčit dlouhé cesty, a za ně nabídnout krev, pot a slzy, jak kdysi Winston Churchill se dnes prostě nenosí.

Být autentický, tedy být člověkem, který poznal sám sebe a je tak uvěřitelný pro následování svým okolím je pořád skvělé a nutné. Paradoxně to však dnes vede spíše k oslavování outsiderů, kteří mají zdatné komunikační schopnosti, které je prosadí v korporátním prostředí či sociálních sítích jejich kontroverzními prohlášeními. Mnislav Zelený indiánským jménem Atapama, žil dlouhá léta v Amazonii a říká, že tyhle kmeny si zvolí za náčelníka osobnost, co příliš neslibuje, ale znají ho jako vůdce osobně z lovu či bitvy. My na západě si volíme lidi, které zpravidla neznáme, ale kteří nám toho hodně slíbí a nejlépe když po nás nebudou nic chtít. To, že sliby se neplní, resp. tyto pseudoelity je pak nahradí dalšími ještě velkolepějšími a méně uvěřitelnými, na které díky dobrému PR skáčeme je realita, co spolu žijeme. A navíc tyto elity nám často tak autenticky lžou, že tomu, co říkají sami věří v krátkém čase kdy mají svůj „stand up“.

Otázka, proč autentický leadership dnes, ve světě hyper-PR, už nestačí je tedy nasnadě.

Image 2: Authentic Leader (Created by AI)

2. Pozornost, motivace a práce s energií

Čemu se věnuje pozornost to roste. Ať už jsou to děti nebo náš profil na LinkedIn. Není náhodou, že obor neurověd plynule prorůstá s psychologií, AI, médii a existuje i obor ekonomie pozornosti. Jak se zvyšuje informační chaos nebo entropie, začíná být důležitější nikoliv vědět více než ostatní, ale poznat čeho si nevšímat. Lidská pozornost a schopnost soustředění se dá nepochybně trénovat, stejně jako lze rozvíjet emoční inteligenci jako rychlejší a často přesnější způsob zpracování informací. Součástí sebepoznání je nejen znát své rodinné vzorce, ale především schopnost cítit vlastní tělo a umět v průběhu dne poznat a korigovat aktivity a interakce, co nám energii berou nebo naopak dávají. Není to žádná alchymie, osa myšlenka-emoce-biochemie těla je dobře popsaná v odborné literatuře, a tak i západ často používá ve sportu či lékařství pojmy jako pozitivní psychologie, smysluplnost nebo stav flow. Pro zájemce o toto západní pojetí, jemuž není prostor se zde věnovat doporučuji knihu Martina Seligmana: “Vzkvétání”.

Myslím, že je dlouhodobě inspirativní čerpat z plných tradic východní i západní filosofie než si život zjednodušit na praktiky mindulness, které i přesto pokládám za skvělý začátek. Zajímavé je, že zen buddhističtí mistři si daleko více cenili lidí schopných obstát v běžném životě než mnichů izolovaných od nástrah života, a ochotu vést a přijímat rozhodnutí, byť chybná vždy vítali.

Moderní leadership spatřuji nejen ve formulování atraktivní vize podpořené velkou emoční a sociální inteligencí působící na okolí, ale především ve schopnosti pracovat se svým vnitřním světem a práci s daty. Efektivní manažer dělá věci správně a je z toho často vyčerpaný, leader bere energii z nasměrování svých pudů a emocí správným směrem. Platón ve svém pojednání o duši přirovnává rozum k vozataji co řídí svůj osud po nebeské klenbě krocením dvou koní tedy vznětlivosti a žádostivosti, (Platon, Faidros 253e-254e). Smutným faktem, je že psychopati a populisté umějí taky skvěle pracovat s instinkty a emocemi a jediné co jim chybí jsou hodnoty, které je dle jejich mínění jen zbytečně zdržují.

3. AI nástroje co mohou pomoci

Potěšující je, že s nástupem velkých jazykový modelů (LLM) jsme svědky demokratizace AI, tedy že běžný uživatel nemusí umět programovací syntaxi a stačí mu schopnost dobře formulovat svoje zadání. To, kde vidím budoucnost lídrů ve vztahu k AI je princip co-pilotů a řetězení AI modelů pro vykonání složitějších činností napříč procesy firem a celé společnosti. Jednotlivec toho díky vlastní kreativitě a efektivitě podpořené AI zvládne mnohem více, a jeho dopad na společnost se může násobit téměř exponenciálně.

Původním hybatelem by však měl být skutečně kvalitní vůdce, který vidí dobré cesty tam, kde je ostatní nevidí, ať už na základě intuice či dat. V současnosti tomu tak podle mne ale není. Status Quo dneška není mít myšlenku, ale mít peníze a posedlost pro získání moci. Profesionální vlivové teamy fungují na principu: vhled do dat, podpoření kontroverze, zesílení a rozšíření informací, které obratně personalizují a moderují, neboť znají algoritmy sociálních sítí lépe než ostatní. Ukázkovým příkladem jsou teamy okolo kandidatury Donalda Trumpa či Brexit vystoupení z EU. AI nástroje budou zřejmě v budoucnu tvořit nedílnou součást výbavy lídrů a mohou jim pomoci v prosazení vizí a jejich osobní efektivitě. Jako IT člověk bych si přál, aby tato vysoká AI gramotnost patřila i k dnešní výbavě autentických lídrů, ale současnost je odlišná. Svět je zahlcen informačním chaosem, odlišit kvalitní obsah je těžké a vítězí tak brutalita tedy buď síla peněz, nebo síla opakování. To dává největší amplion do rukou těch, co na to buď mají nebo jsou nejvíce emočně atraktivní, což popisujeme v následující kapitole.

Image 3: Augmentation by AI (Created by AI)

4. Hodnotové vedení vs Populismus

V kapitole o hodnotách a populismu se vyplatí připomenout Cicerův citát: „Trojího musí řečník dbát: co říká, kde to říká a jak to říká.“ Jinými slovy selhání elit a vůdců často spočívá v odpojení od toho ke komu hovoří, své následovníky totiž nelze ani adorovat ani ignorovat. Inteligence a rozhodování davu, jak lze pojmenovat jakékoliv větší uskupení těch co mohou být vedení, se řídí nejčastěji nejmenším jmenovatelem. Působení na pudy a emoce je to, co tady funguje nejrychleji (Le Bon, Psychologie davu).

Lidé za vámi půjdou buď pokud jim něco slíbíte nebo pokud se s Vámi budou cítit dobře. To první, tedy slib, je snazší, a proto dnešní populisté ve složité době plné nedorozumění a rozčarování nad nerovnostmi tak rychle získávají následovníky. Recept je znám a funguje, tedy zdrcující kritika, žádná složitá řešení, ale velké sliby. Hodnotoví vůdci na trhu moc nejsou, respektive často jsou jinde než ve veřejném prostoru, který vyhodnotili jako hřiště, kde se jejich styl jen těžko může uplatnit. Západnímu světu se ekonomicky daří nejlépe v dosavadní historii a je nereálné čekat, že si dav zvolí někoho, kdo slíbí jen krev, pot a slzy.

Odpovědností hodnotových vůdců je nabízet alternativy, vzdělávat a konat dobro v menších a koherentních uskupeních, které mají o tyto alternativy zájem. Ať už se jedná o malé město, sportovní oddíl, soukromou firmu, skauta, školu nebo “think tank” skupiny.

Historie ukazuje, že schopnost lídrů stavět efektivní teamy je dlouhodobě dobrá strategie i když nevede k rychlému uchopení moci. Hodnotoví vůdci se dostávají k moci jen v krizových dobách, a ty se periodicky opakují, takže v tomto smyslu, trochu sarkasticky, čím hůře pro lidstvo tím lépe pro jeho hodnoty. Každý lid má takovou vládu, jakou si zvolí, a my žijeme v globálním světě propojeném i díky AI technologiím, takže shoda na hodnotových vůdcích, kteří tvoří průnik více entit nám bude déle trvat. To je potřeba přijmout, netřeba si stěžovat na hloupý dav, ale je potřeba nabízet alternativy a rehabilitovat elity, které by měly být schopny vedenému davu pomáhat nejen na něm benefitovat.

5. Kudy se dát na dlouhou cestu?

Upřímně, bude to zřejmě dlouhá cesta, neboť leadership ve světě AI znamená nabízet globální řešení na planetě, která už je definitivně propojena, ale ještě nenašla shodu. Při znalosti sociologie lze asi dobře pracovat s tím, že lidé na celém světě mají v podstatě stejné představy o životních hodnotách. V roce 1994 publikoval Shalom H. Schwartz rozsáhlou psychologickoou studii, kde se ukázalo několik univerzálních hodnot napříč všemi společnostmi bez ohledu na náboženství či stupeň rozvoje. Jsou to hodnoty, které se navzájem vyvažují jako: moc, úspěch, hédonismus, stimulace, sebeusměrňování, univerzalismus, benevolence, tradice, konformita a bezpečí, (1994, Schwartz).

A tady vidím optimismus a novou cestu pro autentický leadership, posílený o AI kompetence, které umožní novým lídrům oslovit v dobách krizí lidi tématy, co je spojují a nerozdělují. To, že aktuálně žijeme v době krizí a kontroverzí, lze brát z pohledu dlouhých časových řad buď jako pěnu dní nebo jako výzvu k tomu začít hledat nová řešení, a to i za pomoci AI. Uznávám však, že se v tomto čase přechodu od starých časů k novým ještě nedefinovaným žije poněkud turbulentně. Ale pokud platí, že znalost je síla, a že světlá strana síly má větší moc než stín, tak je potřeba začít stíny transformovat a vzniklé síly AI i dat aktivně užívat.

Závěr

Dnes bychom si zřejmě Ježíše, Churchilla ani Alexandra Makedonského za své vůdce nezvolili. Nabídli by nám totiž nepopulární hodnotové vize a také by jim chyběl velký amplion pro zvýšení dopadu. Ten mají dnes v rukou technologové moci, kterým sice chybí velké myšlenky, ale mají dokonalé zázemí týmů pro sociální sítě, včetně chatbotů a znalosti AI algoritmů umožnujících one-to-many "autentickou” komunikaci. Netřeba však zoufat, duch doby je těhotný potřebou pozitivní budoucnosti, a nový lídři si do doby, než po nich bude skutečná poptávka musí do svého arzenálu doplnit to čeho se jim dosud nedostávalo.

O Autorovi:

Richard A. Novák je expert na etické AI, digitalizaci a IT management. Absolvoval na ČVUT FEL Praha a Ph.D. získal na Fakultě informatiky a statistiky VŠE Praha na téma Big Data Ethics. Na VŠE založil s kolegy Prague Data Ethics Lab a vyučuje zde předměty spojené s Ethical AI a IT Governance.

Založil a aktuálně působí jako CEO startupu Omnicrane zaměřeného na aplikaci AI do oblasti SalesTech a MarTech. V minulosti zastával pozici Vice-Presidenta v telekomunikačních firmách T-Mobile Czech Republic, GTS Czech a ředitele IT služeb v Slovak Telekomu.

Přidejte se k úspěšným B2B obchodníkům

Zatímco prodeje mnohých B2B obchodníků stagnují, jiní jsou úspěšnější než kdy předtím.

Přidejte se k těm druhým a vyzkoušejte si OmniCrane na 30 dní zdarma, nebo začněte sledovat naši LinkedIn stránku a vzdělávejte se v oblasti SalesTech.